Proč stejnou situaci každý z nás prožívá jinak?
Člověk nevnímá svět pouze takový, jaký je.
Vnímá ho také prostřednictvím své vlastní zkušenosti.
Od dětství si vytváříme určitou vnitřní mapu světa, představu o sobě, druhých lidech, vztazích a o tom, co můžeme očekávat.
Ovlivňují ji například:
• naše rané vztahy
• rodinné prostředí
• zkušenosti a významné životní události
• způsob, jakým s námi druzí zacházeli
• temperament a osobnost
• kultura a prostředí, ve kterém vyrůstáme
Proto může stejná situace znamenat pro dva lidi něco úplně jiného.
Pro jednoho je neodpovězená zpráva jen neodpovězená zpráva.
Pro druhého může znamenat:
„Už o mě nestojí.“
Nejde přitom nutně o vědomé rozhodnutí. Naše psychika používá zkušenosti z minulosti jako určitý filtr, prostřednictvím kterého interpretuje přítomnost.
A právě tady vzniká prostor pro psychologii.
Protože naše mapa není realita.
Některé její části nám pomáhají orientovat se ve světě. Jiné mohly vzniknout v době, kdy byly užitečné, ale dnes nás mohou omezovat.
Psychologická práce proto nemusí spočívat v tom, abychom se stali někým jiným.
Může spočívat v tom, že začneme rozumět:
Proč právě toto vnímám tak, jak to vnímám?
Proč na některé situace reaguji tak silně?
A je moje současná reakce skutečně o přítomnosti, nebo také o mé minulosti?
Poznat sebe neznamená jen zjistit, jací jsme.
Znamená začít rozumět tomu, proč svět vidíme právě tak, jak ho vidíme.
PSYCHOLOGIE ČLOVĚKA
Prostor pro porozumění člověku v jeho komplexnosti.