Jak vzniká naše vnitřní mapa světa

Proč stejnou situaci každý z nás prožívá jinak?

Člověk nevnímá svět pouze takový, jaký je.

Vnímá ho také prostřednictvím své vlastní zkušenosti.

Od dětství si vytváříme určitou vnitřní mapu světa, představu o sobě, druhých lidech, vztazích a o tom, co můžeme očekávat.

Ovlivňují ji například:

• naše rané vztahy
• rodinné prostředí
• zkušenosti a významné životní události
• způsob, jakým s námi druzí zacházeli
• temperament a osobnost
• kultura a prostředí, ve kterém vyrůstáme

Proto může stejná situace znamenat pro dva lidi něco úplně jiného.

Pro jednoho je neodpovězená zpráva jen neodpovězená zpráva.

Pro druhého může znamenat:

„Už o mě nestojí.“

Nejde přitom nutně o vědomé rozhodnutí. Naše psychika používá zkušenosti z minulosti jako určitý filtr, prostřednictvím kterého interpretuje přítomnost.

A právě tady vzniká prostor pro psychologii.

Protože naše mapa není realita.

Některé její části nám pomáhají orientovat se ve světě. Jiné mohly vzniknout v době, kdy byly užitečné, ale dnes nás mohou omezovat.

Psychologická práce proto nemusí spočívat v tom, abychom se stali někým jiným.

Může spočívat v tom, že začneme rozumět:

Proč právě toto vnímám tak, jak to vnímám?

Proč na některé situace reaguji tak silně?

A je moje současná reakce skutečně o přítomnosti, nebo také o mé minulosti?

Poznat sebe neznamená jen zjistit, jací jsme.

Znamená začít rozumět tomu, proč svět vidíme právě tak, jak ho vidíme.

PSYCHOLOGIE ČLOVĚKA

Prostor pro porozumění člověku v jeho komplexnosti.